Z hlediska lidské výživy je nejvýznamnější mořskou rybou sleď obecný. Čerstvý se vaří, dusí, peče i smaží, nasoleného jej známe jako slanečka. Švédové rádi jedí sledě v takové podobě (nebo snad stavu), že jiné národy by takovou rybu měly již za zkaženou. Tou delikatesou, označovanou někdy za švédskou národní pochoutku, je surströmming, fermentovaný sleď. Surströmming patří k těm typům pochoutek, na které si musí člověk zvykat od dětství – a buď si ji zamiluje, a nebo provždy nemá rád.

Surströmming nikdo neutají

Jedna z největších tradičních švédských delikates je surströmming – nakládaný a zakysaný/fermentovaný sleď (herynek).

Čeští znalci švédských poměrů, a tedy také surströmmingů, přirovnávají tento pokrm k našim olomouckým syrečkům. Stejně tak jako naše sýrová specialita z Hané má prý i tato mořská ryba své oddané milovníky i zapřisáhlé nepřátele.

Ze zkušeností vyprávějí, že nic nemůže narušit pokojné a mírumilovné sousedské vztahy víc než týden otevřená konzerva nakládaných herynků v kuchyni vedlejší partaje.

Svátek herynků

Milovníci fermentovaných herynků se každý rok těší na třetí čtvrtek v srpnu – to je oficiální datum, kdy prý první surströmming spatřily světlo světa. Během jednoho týdne se prodá v celé zemi téměř devět milionu konzerv s touto neobvyklou pochoutkou.

  1. Nejpopulárnější verzí surströmming je ryba vcelku – té se ročně prodá zhruba 819 milionů konzerv.
  2. Podobně jsou na tom herynky ve filetách, které se pro pohodlnější obyvatele stávají čím dál více oblíbené.

Nemalá část Švédů si však myslí, že zakysaný a naložený herynek je to nejodpornější národní jídlo.

Kde se vzal surströmming?

Zakysaný herynek má svou dávnou historii. Podle jeho vyznavačů se konzumoval již v prehistorických časech. Opravdový a doložitelný boom však nastal v průběhu druhé světové války, kdy patřil k nejdostupnějším druhům potravy.

Přestože byl svým založením zakysaný herynek jídlo chudých, dnes se bez něj neobejde žádná party.

 

Konec sleďů v letadlech

V roce 2006 prolétla světovými médii zpráva, jejíž „závažnosti“ ovšem mohli rozumět jedině Švédové.

Některé světové aerolinky zakázaly ve svých strojích konzumaci fermentovaných sleďů. Nařízení se nelíbilo ve Švédsku, kde je takzvaný surströmming národním pokrmem.

Podle zástupců leteckých společností tato pochoutka zapáchá jako odpadky. British Airways a Air France surströmming zařadily na seznam nebezpečných věcí.

  • Českou veřejnost o této „veledůležité“ události v aktuálním čase informovala ČTK.

Co se ví o sledích

Sleď obecný/herynek má více poddruhů a žije prakticky ve všech mořích a oceánech.

Je až legendární rybou, pokud jde o její množství. Odborníci popisují například tření sleďů u písčitých břehů. Množství neustále připlouvajících ryb je tak velké, že spodní řady nadzdvihují horní, kterým potom často trčí půl těla z vody.

Dějiny lovu sleďů sahají nejméně do 13. století zejména v Severním moři.

  • Kvůli sleďům byl založen spolek kupců (Hansa).
  • O Amsterodamu se říká, že byl postaven na kostech nebo hlavách sleďů.
  • O loviště sleďů se mnohdy bojovalo ještě i ve 20. století. Šlo zejména o sledě ve vodách kolem Islandu, kde pravděpodobně dorůstají nejkvalitnější ryby, a také snad největší – měří až 42 centimetrů.

Ulovených sleďů je obrovské množství. Jen v šedesátých letech minulého století se celosvětově vylovilo skoro tři milióny tun sleďů.

Produkce moří se neustále stupňuje nad únosnou míru. Lovu slouží nejmodernější technika včetně rybolokátorů; hejna sleďů lze pozorovat z letadel. Pomocí přístrojů bylo možno také zjistit, že hejna sleďů se ve dne zdržují hlouběji než v noci. Když odplouvají do hlubin, prozrazují se bublinkami vzduchu, který vypouštějí ze vzduchového měchýře.

  • V současné době patří sleď u nás k poměrně k drahým lahůdkám.
  • Nejlepší jsou sledi na podzim a v zimě, kdy mají 9-26 % tuku.
  • Sledi, podobně jako jiné mořské ryby, jsou vysoce ceneni pro obsah jodu.

Ilustrační foto: pixabay.com

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.