Stalinovo tak řečené „vyšlápnutí“ na Finy 30. 11. 1939 nebyl útok jen na pohraniční Karelii, ale na Finsko jako nezávislý stát. Cílem této války bylo Finsko dobýt a sovětizovat. Finové se hrdinně bránili. V míru uzavřeném 13. 3. 1940 museli sice postoupit Moskvě značná území v Karelii (všechno obyvatelstvo odstupovaná území dobrovolně opustilo), ale uhájili svou nezávislost. V červnu 1941 Finsko současně s Německem vypovědělo válku SSSR, aby získalo ztracené území. V září 1944 Finsko uzavřelo příměří se SSSR a pak se podílelo na vytlačení  německých vojsk z finského území – vlastními silami, bez sovětské pomoci. Nezávislost si však Finsko uchovalo.

„Zimní válka“ Finska a SSSR

Na počátku 20. století Finsko setrvávalo s ideou, že by jako malá země mohlo zůstat stranou velmocenských zájmů. Na konci třicátých let odmítlo sovětské „návrhy“ na územní výměny (Sovětský svaz chtěl mimo jiné posunout hranici západněji od tehdejšího Leningradu). Na konci listopadu 1939 Stalinem vedený SSSR na Finsko zaútočil. Finové se útočníkovi postavili. Takzvaná zimní válka skončila v březnu 1940, a to anekcí pořadovaných území v Karélii.

Rusko finská válka

Tento ozbrojený konflikt byl nejen důsledkem neuspořádané mezinárodní situace v tehdejší Evropě, ale především Stalinových mocenských ambicí. Sověti byli početně v mnohonásobné přesile,. Bránila se jim ovšem dobře organizovaná a vybavená finská armáda v čele s vrchním velitelem Mannerheimem.  Sovětům působila značné ztráty.

Carl Gustaf Emil, svobodný pán z Mannerheimu se v těchto bojích projevil jako znamenitý válečník. Jeho schopnost kombinovat:

  1. výhody terénu,
  2. náročných klimatických podmínek
  3. a nasazení pohyblivého vojska

mu pomáhala vítězit nad početnějšími silami. Navíc měla Rudá armáda po stalinských čistkách zdecimovaný velitelský sbor a vojenským jednotkám veleli málo zkušení důstojníci.

Na začátku února 1940 přišel zlom. Rudá armáda nasadila přes padesát divizí a hlavní velení převzal Semjon Timošenko, jeden z mála vyšších velitelů, kterému se čistka vyhnula.

Finové bojovali statečně, nakonec však podlehli veliké přesile. Dne 12. března 1940 se Finsko vzdalo. Rudá armáda obsadila Karelskou šíji a značná území na severovýchodě země.Celkově bylo na sovětské straně do války zapojeno milion dvě stě tisíc sovětských vojáků. Ztráty na sovětské straně:

  • 200 tisíc mrtvých,
  • 1600 zničených tanků,
  • 634 ztracených letadel.

Rudá armáda neměla moderní velení

Přes vítězství SSSR zimní válka s Finskem ukázala, že Rudá armáda není schopna vést moderní válku. Stalin si toho byl vědom a všemožně se snažil získat čas k tomu, aby dokončil reorganizaci a vyzbrojování armády.

 Víte, že…

… svět sympatizoval se statečnými Finy? Společnost národů učinila v Ženevě 14. prosince 1939 jeden z posledních významných aktů, než posléze zanikla: vyloučila Sovětský svaz ze svých řad.

rusko-finská válka obohatila finskou květenu o celou řadu stepních druhů z Ukrajiny? Pohyb fronty z východu na západ za 2. světové války napomohl šíření jihosibiřské rostliny netýkavky malokvěté. Sporadicky pronikla do Evropy už dříve, ale šířila se nejvíce až po válce.

amatérští potápěči objevili před časem na dně Baltského moře potopenou ponorku? Ponorka byla pravděpodobně potopena finskými torpédy během finsko-sovětské „zimní války“ v roce 1941 nebo 1942 v tehdy mezinárodních vodách. Mořskými rostlinami potažený vrak ponorky leží podle potápěčů v hloubce 40 metrů.

Ilustrační foto: pixabay.com

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.