V Norsku nenajdeme moc středověkých či starších architektonických památek. Nestavěly se tu pevné hrady – k ničemu by nebyly –  na chudé a odlehlé Norsko nikdo neútočil, jako dokonalá pevnost navíc působí už samotná severská krajina. Do Norska turisty láká nedotčená příroda, pohled na hluboké zaříznuté fjordy, vysoké štíty. Při dobré organizaci výletu do Norska lze nahlédnout do norské historie i pokochat se přírodou. 

Stavební památky v Norsku

V Norsku za středověku nevznikala honosná šlechtická sídla – šlechta tu nikdy nebyla nijak silná, vlivná a bohatá.  Do pokladnice architektonického dědictví příliš nepřispěla ani města – bylo jich málo a k blahobytu a moci evropských metropolí měla daleko.

Přístavy však dodnes krášlí zbytky starých hanzovních čtvrtí s rázovitými kupeckými domky.

Trondheim, Norsko

Výjimkou je někdejší sídlo prvního norského arcibiskupství a místo korunovací norských králů, starobylý Trondheim (ve středověku známý pod jménem Nidaros). Na pobřeží řeky Nidelv tu majestátně stojí největší středověká stavba v Norsku a zároveň největší gotický kostel v celé Skandinávii, Nidaroský chrám. Předlohou při jeho budování prý byl chrám v anglickém Canterbury, s výstavbou se začalo v roce 1152; prý na místě, kde o století dříve zahynul v bitvě norský král a mučedník Olaf Svatý.

Stavkirke přežily staletí

Neodmyslitelnou součástí norského venkova jsou středověké dřevěné sloupové kostely, takzvané stavkirke. Nejstarší z asi tří desítek pozoruhodných staveb pocházejí už z dvanáctého století. Průčelí i střechy jsou vyzdobeny reliéfy. Časté jsou rostlinné motivy nebo stylizované dračí hlavy, podobné zdobily přídě vikingských lodí.

Nejlépe zachovalý stavkirke s bohatou řezbářskou výzdobou je v západonorském Borgundu, další najdete třeba v turisticky vděčném městečku Lom a na několika dalších místech, a to nejen v odlehlých částech země, ale i u hlavních cest.

Norsko: Za divokou přírodou

  • Severovýchodně od Sognefjordu se vine nejvyšší masiv Skandinávského pohoří Jotunheimen, česky Země obrů. Tady možná potkáte pověstné škaredé trolly v podobě skřítků či obrů, kteří škodolibě tropí pocestným různé taškařice.
  • V tomto pohoří, v údolí Utladalen, se také nachází Vettisfossen, nejvyšší vodopád v Norsku (vysoký 275 m).
  • Přírodní park Jotunheimen. Tento park s ledovci a nejvyšší horou Norska Galdhopiggen (2469 m) s nádhernými jezírky, z nichž největší je jezero Gjende, byl založen až v roce 1980 na ploše 1145 km2.  Tento park s rozlohou 1100 k je pro Nory významným místem a pravděpodobně každý Nor ho alespoň jednou za život navštíví.
  • Součástí tohoto parku jsou i dvě nejvyšší norské hory Glittertind  a Galdhopiggen.
  • Za největší norský fjord je označován Sognefjorden, který se nachází nedaleko hanzovního města Bergen. Je 204 km dlouhý a až 1245 m hluboký.
  • O poznání menší, ale zato prý nejoslnivější, je v Norsku Geirangerfjord jihovýchodně od Alesundu.
  • K němu vede takzvaná Orlí cesta a Zlatá stezka trollů, které se klikatí oblastí, která patří k nejúchvatnějším horským koutům v Evropě.

Ledovec a národní park Jostedalsbreen

Norskoje nejzaledněnější zemí Evropy. Ledovce tu zaujímají plochu téměř 5000 km čtverečních, což je skoro dvojnásobek plochy ledovců v Alpách. Nejvyšším norským a zároveň i evropským ledovcem je Jostedalsbreen (487 kilometrů čtverečních) ležící na jihu Norska. K jeho ochraně byl v roce 1990 zřízen Národní park stejného jména. Ledovec je dlouhý pozoruhodných 60 kilometrů, mocný až 300 metrů a má 24 ledových ramen, které se plazí z nadmořské výšky 1910 metrů z pohoří Breheimen. Jeho ledové splazy nemají jen obvyklé mléčně bílé zbarvení, ale hrají až neuvěřitelnými barvami od světle modré až po tyrkysově zelenou.

Foto: Trondheim, Norsko (pixabay.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.