Na sever Švédska jezdí turisté a sportovci hlavně do hor. Velkou výzvou pro opravdu zdatné horolezce je dvoutisícovka Kebnekaise. Ti, kteří nemají v plánu výstup na ani jeden z jejich dvou vrcholů, se alespoň potěší pohledem na nejvyšší horu Švédska. V množině turistických bedekrů je Kebnekaise, nejvyšší hora Švédska, asi vrcholem, v jehož nadmořské výšce se údaje nejvíc liší. Čísla se pohybují od 2097,5 m n. přes 2111, 2123, až po tři tisíce. Správný je nejspíš ten z roku 2014, a to 2097,5 m n. m.

Na pustý sever Švédska, do hor

Jih a střed Švédska zabírá jen necelou polovinu území státu, kde žije 85 % lidí. Zbytek země je dálný sever. Kromě několika osad to jsou jen nedozírné severské lesy a tundry, kde se popásají sobi. V zimě slunce téměř nevyjde, zato v létě se o půlnoci jen dotkne obzoru, aby opět začalo okolo druhé ranní stoupat na oblohu.

Hlavním lákadlem celé oblasti je panenská příroda. Jezera, hory, lesy i tundra, to je jeden z nejkrásnějších koutů severu – národní park Abisko. Daleko za polární kruh sem přijíždějí trénovaní milovníci hor. Jejich nejvyšším cílem bývá nejvyšší vrchol Švédska – Kebnekaise.

Kebnekaise: Hora s dvěma vrcholy

Kebnekaise (česky někdy také Kebnekajse) se nachází ve Skandinávských horách. Kebnekaise má dva vrcholy:

  1. vyšší jižní vrchol, který je zaledněný a podle měření v roce 2014 má nadmořskou výšku 2097,5 metru;
  2. nižší severní vrchol (na západ od jižního), který je vysoký 2097 m n. m.

Bude ten nižší vyšší?

Ve starší literatuře najdeme rozlišné údaje o výšce Kebnekaise, respektive o jejich zaledněném, vyšším vrcholu. Není to chybou autorů nebo editorů. Vrstva ledu na vrcholu Kebnekaise se zmenšuje, a tak se mění i údaje o výšce nejvyšší švédské hory.

Když pomineme údaj „tři tisíce“, což byla zjevně chyba autora), setkáváme se s údaji 2123, 2117, 2111. Klesající tendence ilustruje tání ledové vrstvy. Skeptikové předpokládají, že není vyloučeno, aby se nejvyšším pevným bodem Švédska stal vrchol nižší, který je bez ledového pokryvu.

Tragedie na svahu Kebnekaise

A když už jsme u historie poměrně nedávné: V roce 2000 byla světová veřejnost informována o tragedii, která se stala v oblasti Kebnekaise. Záchranářský vrtulník, který snažil zachránit horolezce v pohoří na severu Švédska, byl při nárazu do severozápadního svahu Kebnekaise, nejvyšší hory Švédska, zcela zničen. Hořící vrak vrtulníku byl nalezen v nadmořské výšce 1800 metrů. V jeho troských zahynuli tři záchranáři.

 

Cesta na vrchol Kebnekaise

Řidiči obvykle přijedou z norského Narviku po E 10 nebo ze severu přes Finsko. Pod městem Kiruna začínají silnice odbočovat na západ do hor směrem k norským hranicím. Před odbočkami se doporučuje doplnit pohonné hmoty a proviant, krajina dál je značně opuštěná. Jen o pitnou vodu není nouze, v řekách i jezerech je jí v této oblasti dostatečná zásoba.

Od severu první odbočka přivede zájemce k začátku výstupu na nejvyšší švédskou horu Kebnekaise.

Na úpatí Kebnekaise, asi 19 km (6 – 7 hodin) od vesnice Nikkaluokta se nachází horská chata Kebnekaise fjällstation. Ta je východiskem při výstupu na vrchol západní cestou (dalších 13 km, 4 – 6 hodin na vrchol) nebo východní cestou (dalších 10 km, 3-5 hodin na vrchol). Západní cesta vede přes kamenité svahy k mezivrcholu Vierranvárri a potom na samotný ledovcový vrchol. Východní cesta přes ledovce a skály je jištěná ocelovým lanem, podobně jako via ferrata.

Zdroj popisu cesty: Wikipedia.org

Sever Švédska si zamilují nejen horolezci

Na severu Švédska žijí už odpradávna zdejší původní obyvatelé – Saamové, někdy též nazývaní Laponci. Ti se tradičně starají o svá stáda sobů a žijí prostý a jednoduchý život v souladu s přírodou.

Mnozí už léta žijí moderně. A jiní zase  naopak v poslední době vracejí ke svým kořenům. Centrum švédských Saamů je v Jokkmokku , kde je i velmi dobré etnografické Äjtte museum, ukazující historii saamského národa.

Každý, kdo si přeje vidět život tradičních Saamů doopravdy, se musí vydat do vesnice Gasa (asi sedmdesát kilometrů západně od Arvidsjauru ). Ve zdejším saamském centru chovají Saamové soby a návštěvníky pohostí v tradičním dřevěném stavení vystlaném kůžemi. K vynikajícímu sušenému sobímu masu přidají rozmanité příhody. Vyprávění může trvat dlouho. Vždyť v létě je tady tolik světla, že se nikomu nechce jít spát. Řečeno s Karlem Čapkem: „Zde každý dokonale vychutná tu „duši Severu, něžnou a polodivou“. 

Foto: pixabay.com

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.