Dovolená na Islandu není levná pro nikoho – snad jenom s výjimkou domácích. Proto je třeba předem dobře promyslet všechny podrobnosti, a to včetně doby plánovaného pobytu. Na Island sice teoreticky můžeme jet v kteroukoliv roční dobu, ale v některý čas bychom také dovolenou mohli strávit v hotelovém pokoji. Počasí na Islandu je sice nevyzpytatelné, ale podle zkušeností v zásadě předvídatelné – alespoň v zásadních rysech.

Kdy jet na Island

Nejvhodnějším ročním obdobím pro návštěvu Islandu je doba od června do srpna.

  1. V červenci se zde téměř nestmívá,
  2. v září jsou už dny kratší a je také obvykle horší počasí.

Zvraty počasí bývají na Islandu velmi časté a mohou následovat rychle za sebou. Ve vyšších polohách může po celé léto ležet sníh ztěžující postup.

Dlouhý den, krátká noc

Slunce na Islandu během roku svítí více než 1300 hodin. Atypicky dlouhý den v létě turistu mate, neboť i večer kolem desáté je pořád stejně jasno jako odpoledne, takže procházet se lze i dlouho do noci.

Krátké léto nedává farmářům mnoho šancí, takže se věnují především pastevectví. Nepřehledná stáda koní v nekonečných ohradách kolem cest a tisíce ovcí hledajících skromnou potravu mezi strmými skalami nabízejí pro fotoaparáty návštěvníků fascinující obrázky.

  • Samotný Island však své koně, krávy a ovce neuživí. Proto lze spatřit všudypřítomné úhledné balíky lisovaného sena, které byly dovezeny z Dánska a které se povalují téměř u každé zemědělské usedlosti.

Vhodná výbava a dobrá kondice

Správný odhad situace a vlastních sil je na Islandu velice důležitý, nedoporučuje se příliš „sólová“ turistika, když ano, pak s příslušným vybavením (nouzové signální rakety, dostatek pitné vody a potravin).

  • Bezpodmínečně nutné k turistice jsou teleskopické turistické hole, které turista ocení především při brodění vodních toků. Brodění takové řeky s teplotou 3-5 stupňů Celsia může někdy povážlivě narušit původní časový plán túry. Nikdy nepřekonávejte vodu naboso.
  • Velmi důležitá je na Islandu schopnost přesné orientace v mapě. 
  • Zvýšená pozornost je potřeba i v oblastech s aktivní vulkanickou činností.
  • Nikdy nevstupujte do těsné blízkosti horkých termálních pramenů, vřídel a fumarol, vždy také dávejte pozor na směr větru.
  • Informace od místních obyvatel je třeba brát spíše s rezervou, oni sami se v divoké přírodě necítí příliš bezpečně.
  • Funkci horské záchranné služby ve vnitrozemí obvykle plní policie. 

Island: Krajina v původním stavu

Při cestování po Islandu si můžeme plně uvědomit, že prakticky veškerá krajina v našich zemích je výsledkem lidského vlivu, zemědělství, zalesňování či odlesňování, staveb lidských obydlí, silnic, přehrad, rybníků atd. Prostě všude vidíme stopy lidské činnosti.

Na Islandu je tomu naopak – naprostá většina krajiny, kterou putujete, je v nezměněném stavu po mnoho tisíc let, a pokud v ní k některým změnám došlo, pak jenom v důsledku působení přírodních sil:

  • výbuchů sopek,
  • postupujících či tajících ledovců,
  • půdní eroze,
  • zemětřesení,
  • a podobně.

Stopy lidské činnosti můžete spatřit jenom na velmi nepatrné části Islandu, především na pobřeží.

Stručně o Islandu

Island je se svojí plochou 103 000 km2 druhým největším ostrovem Evropy. Z východu na západ měří přibližně 500 km a ze severu na jih 300 km. Má asi 334 000 obyvatel, z toho 135 000 žije v hlavním městě Reykjavíku. Nejobydlenější část je na jihovýchod od Reykjavíku. Na pobřeží najdeme několik měst a městeček a spoustu osamělých farem, ale vnitrozemí je v podstatě pusté a přibližně od září do června přikryté sněhem. Kolem ostrova vede silnice, dosti nadneseně nazývaná Highway No.1, , a z ní odbočují cesty vhodné tak akorát pro terénní auta.

Ilustrační foto: pixabay.com

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.