Přesto, že Island objevili již staří Řekové, první stálí obyvatelé přišli až ve středověku z Norska. Dnes jezdí na Island především vyznavači turistiky, protože místní prostředí nabízí nepočítaně skvělých možností. Turisté navštěvují Island především kvůli krásné a mnohde stále ještě civilizací nedotčené přírodě. Průměrný „statistický“ turista stráví na Islandu tři dny až týden.

Island: Ochrana přírody nejen „na papíře“

Všude na Islandu – třeba i jen pár kilometrů od hotelů v hlavním městě – lze narazit na činné sopky, termální prameny, gejzíry, fjordy, ledovce, hory, ale i na řeky, sice krátké, ale s velkým spádem, peřejemi a vodopády. Vláda klade velký důraz na ochranu přírodního bohatství. Tato skutečnost vynikne, když si uvědomíme, že“

  1. Island má celkem 22 chráněných území různých kategorií o ploše 7900 kilometrů čtverečních,
  2. přičemž rozloha celého ostrova činí 103 000 kilometrů čtverečních.

To znamená, že 7 % veškerého státního území pokrývají tyto přírodní rezervace, z nichž nejznámější jsou národní parky Thingvellir a Myvatn-Laxa.

Geotermální zdroje energie

I když odborníci tvrdí, že na Islandu je dosud málo využívané bohatství vodních a termálních zdrojů, přesto jsou Islanďané první na světě v jejich využívání k vytápění bytů, tak i skleníků. Dostat čerstvou islandskou zeleninu uprostřed ledna zde tedy vůbec není žádným problémem.

Vodní zdroj v Deildartunguhveru:  Chrlí každou vteřinu 180 litrů 97 stupňů Celsia horké vody. Naprostá většina islandských sídel je vytápěna právě tímto přirozeným energetickým zdrojem.

Do Reykjavíku voda putuje 27 kilometrů v potrubí, do města Akranes dokonce 64 kilometry. Levná energie tak pomáhá mnohem lépe žít a zejména – podporuje dnešní velice čistou, ekologickou tvář ostrova, který stále častěji láká turisty svými krásami.

Kolik dní k poznání Islandu

Třídenní pobyt je dobrý leda tak k tomu, aby si turista Island odškrtl ze seznamu navštívených zemí. Týden už umožní ostrov nikoliv snad poznat, ale uvidět z více stran. Obvyklý „statistický“ turista stráví na Islandu tři dny až týden.

  1. Ve třech dnech navštíví: místa, kde zasedal nejstarší evropský parlament, zlatý „dvojvodopád“ Gullfoss a gejzír Geysir, který už řadu let odpočívá a místo něj pracuje nedaleký Strokkur, pobydou v Reykjavíku a vrátí se domů.
  2. Za týden se dá stihnout totéž a ještě něco navíc: Dojet po pobřeží až na mys Dýrholaey, nejjižnější část Islandu, objet poloostrov Snaefellsnes na západě ostrova, na němž se tyčí sopka Snaefell, do níž Jules Verne umístil příběh o cestě do nitra Země.

Island zajímavosti

Reykjavík, hlavní město:

  • Procházka Starým městem.
  • Modrá laguna na okraji Reykjavíku – nekryté termální koupaliště (minimálně 30 °C). Známou atrakcí jihozápadu je geotermální elektrárna a termální koupaliště Modrá laguna, místo, které pravděpodobně nevynechá žádný z návštěvníků Islandu a jež je také výletním místem pro obyvatele nedaleké metropole.
  • Skanzen v Árbaeru s ukázkami starých domů, jejich vybavení a doklady o životě a historii země.
  • Zajímavá současná architektura a výhled z paláce Perla s výstavou krojů.
  • Národní muzeum s archeologickými a etnografickými sbírkami.
  • Obchody jsou otevřeny od 9 do 18 hodin, v sobotu do 14 hodin (v létě pouze krámky se suvenýry, např. s keramikou z lávy, ručně pletenými výrobky z ovčí vlny).

Další zajímavá místa

  • Tingvellir: místo, kde od r. 930 po staletí zasedal parlament, rovina pokrytá lávovým polem, přírodní amfiteátr s ozvěnou díky skalní stěně, s „propastí mužů“ a sekerovým vodopádem. V roce 1000 tu přijali křesťanství, v roce 1944 vyhlásili republiku. Unikátem parku Thingvellir je aktivní riftová zóna, v níž probíhá hranice mezi evropskou a americkou litosférickou deskou. Obě kry se rozestupují průměrnou rychlostí jeden centimetr za rok.
  • Vodopády: Skógaffos v jihozápadní části ostrova, Zlatý vodopád Gulfoss (32 m).
    Nejmohutnější evropské vodopády Dettifoss a Selfoss mine asi málokdo a jejich impozantností není nikdo zklamán.
  • Gejzír Stokkur: vřelá voda tryská do výšky 10-20 m.
  • Také si lze na jeden den zaletět do Grónska nebo alespoň do Akureyri na severovýchodě Islandu, kde Neilu Armstrongovi ukazovali, jaké to bude, až přistane na Měsíci.
  • Pokud se vydáte na výlet po některém z fjordů, můžete při troše štěstí uvidět i velryby a mořské orly.
  • Ledovec Vatnajökull na jihovýchodě ostrova zaujímá 8300 km 2 , což je více než desetina plochy České republiky.
  • Neskutečnou krásou zapůsobí na příchozí skalní útvar Raudhólar v Národním parku Jökulsárgljúfur. Hýří tolika barvami, že může téměř připomínat malířovu paletu.
  • U jezera Mývatn se každá výprava pravděpodobně zdrží několik dnů. Kromě jiného tam můžete spatřit rozsáhlá lávová pole, skalní město Dimmuborgir (Černé hrady) nebo vývěry páry v oblasti Námafjall.
  • Určitou specialitu – domky kryté drnem – zahlédnete ve skanzenu Glaumbaer, a s tuleni, žijícími volně na mořských útesech, se setkáte na poloostrově Vatnsnes.

Speciality kuchyně: islandský losos (sild) a další ryby, sušená treska, mléčný skyr, jehněčí v různých úpravách (např. uzené). Alkohol jen ve vybraných prodejnách, místní specialita – kmínka zvaná brennevin.

Ilustrační foto: (pixabay.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.