Páteří Kongeriket Norge, Norského království, je Skandinávské pohoří (Skanden), které se táhne po celé délce země. Na západě prudce spadá do Severního a Norského moře, na severu do Barentsova a na jihu do vod Skagerraku. O titul nejvyšší hory pohoří  a zároveň Norska dlouho soupeřily vrcholky Glittertind (2470 m vysoký včetně ledovcového příkrovu) a Galdhopiggen (2469 m.n.m ). Pak ledovec Glittertind  odtál a prvenství zůstalo Galdhøpiggenu. Oba velikáni jsou součástí nejvyššího skandinávského pohoří s příznačným názvem Jottunheimen (v překladu „Domov obrů“).

O vítězství rozhodlo oteplování

Galdhopiggen, (Galdhøpiggen) je nejvyšší hora Norska. Její nadmořská výška činí 2 469 m.n.m. Leží v samosprávném území Lom, v kraji Oppland.

Nejvyšší hora Norska Galdhopiggen

Vrchol se nachází v pohoří Jotunheimen. V překladu to znamená Země obrů. A skutečně jde o věčně bílé obry. Nejenže se zvedají z nadmořských výšek blízkých mořské hladině, ale díky vysoké zeměpisné šířce jsou zde vegetační pásma posunuta o tak devět set i více metrů níž než u nás ve střední Evropě.

Alespoň tak se stav jeví odborníkům. Vysvětlují, že proto klimatické podmínky na vrcholech nejvyšších norských hor připomínají podmínky, které panují na alpských čtyřtisícovkách.

Galdhøpiggen, nejvyšší hora Norska

Galdhøpiggen vždy neměl primát co se výšky týká. Za nejvyšší horu Norska byl dlouho považován vrchol Glittertindemu. Jenže ten je pokryt ledovce. Vlivem oteplování ledovec trochu roztál, takže Glittertindem má  v současné době „jen“ 2464 m n. m., a to včetně ledovce. Za nejvyšší horu Norska je v současné době považován Galdhøpiggen.

Na vrchol a dolů za jediný den

Prvovýstup na Galdhøpiggen byl uskutečněn v roce 1850. A od té doby mnoho a mnohokrát, protože výstup není mezi horolezci považován za příliš náročný.

Výstup na Galdhøpiggen a sestup dolů lze uskutečnit za jeden den – za předpokladu vysokohorských zkušeností a dobrá fyzické kondice. Uvádí se, že výstup zabere asi čtyři hodiny a sestup dvě.

  1. Z Juvasshytta (1850 m.n.m.) je možno na Galdhøpiggen vystoupat individuálně, respektive ve skupině, ale bez průvodce. 
  2. Bez průvodce není dovoleno vydat se na nejvyšší norskou horu cestou ze základny Spiterstulen.

V bedekrech se uvádí, že z vrcholu Galdhøpiggenu lze pozorovat oblast o rozloze 35 000 km².

Krajina stará miliony let

Norskou krajinu začal výrazně modelovat asi před dvěma miliony let kontinentální ledovec. Ten svým ledovým krunýřem pokryl nejprve celou Skandinávii a pak se vydal na cestu dále na jih k Německu, Polsku a Rusku. Jeho ledovcové výběžky zasahovaly dokonce i na české území.

Před více než 12 tisíci lety následkem oteplování začal ledovec postupně tát až zcela zmizel. Jen nejvyšší vrcholky Skandinávského pohoří, které tvoří od severu k jihu „kamennou páteř Norska“, si ponechaly své ledovcové čapky. Proto zůstává Norsko nejvíce zaledněnou zemí Evropy. Ledovce tu zaujímají plochu téměř 5000 km čtverečních, což je skoro dvojnásobek plochy ledovců v Alpách.

 

Národní park Jotunheimen

Národní park Jotunheimen s ledovci, nejvyšší horou Norska Galdhopiggen (2469 m), s nádhernými jezírky, z nichž největší je jezero Gjende, byl založen až v roce 1980 na ploše 1145 km2. V parku je bohatá flóra. Množství rostlin se zde vyskytuje na svém nejsevernějším místě výskytu.

  • Ještě v  roce 1970 bylo na území Norska pouze 36 chráněných území. Rychle jich přibývalo.
  • V roce 1995 již celkem 1422
  • včetně 18 národních parků (rozloha 13 790 km2),
  • dále 1174 národních rezervací (2156 km2)
  • a 76 chráněných krajinných oblastí (4632 km2).
  • V současné době má Norsko 36 národních parků, které najdeme po celé zemi. Dvacet devět parků leží na pevninské části a sedm na ostrově Svalbard (Špicberky).

Foto: Nejvyšší hora Norska Galdhopiggen (pixabay.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.