Finština patří do skupiny jazyků ugrofinských. Mohla by se proto snad podobat maďarštině? Ne, nepodobá. A i kdyby, pro nás, Slovany, by to nebyla vůbec žádná výhra. Stejně tak, jako ve finštině nenacházíme ani stopu jakéhokoliv slovanského jazyka, nenajdeme jedinou příbuznost ani s jazyky postavenými na základě románském, germánském. Finština má postavení jazyka velmi svérázného.

Finština pro šest milionů

Ve Finsku mluví finštinou – která je úředním jazykem – asi pět milionů lidí. Finsky hovořící etnika žijí také ve Švédsku a v ruské Karélii. Těchto finských mluvčích se odhaduje na další milion.

Finština je jazyk skupiny ugrofinské, zatímco ostatní jazyky používané v Evropě patří do rozsáhlé skupiny jazyků indoevropských.

Srovnání nesrovnatelného

V obecných textech, které se zabývají srovnáváním cizích jazyků, se obvykle uvádějí dva texty, sloužící jako ukázka podobnosti jazyků. Byť by to měly být třeba jen hláskové skupiny.

V případě finštiny tomu je naopak. Uvádí se jeden text ve dvou jazycích jako doklad toho, že s finštinou nemají nic společného.

Takovým notoricky používaným textem je ukázka ze Všeobecné deklarace lidských práv. Zkuste texty porovnat slovo od slova.

Finsky:  „Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä.“

Česky: „Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“

Podoba finštiny s češtinou

Finština má také tu „specialitu“, (kterou ostatně i my „sladíme cizincům“ učení se češtiny), a to, že se spisovná (slovníková) finština výrazně liší od finštiny hovorové.V čem se finština podobá čestině

  1. Slova v ustálených spojeních Finové k nepoznání zkracují.
  2. A ještě jiná podobnost mezi finštinou a češtinou: krajová nářečí, v nichž se finčtina mění v docela jiný jazyk. Tak jako i čeština (moravština) v různých koutech naší vlasti, a to je Česko rozlohou mnohem menší, než Finsko.

Jediná záchrana pro cizince je přebírání slov z jiných jazyků do finštiny. Ze švédštiny, tak to nám moc nepomůže. Ale slova německého či anglického původu tu a tam rozpoznáme.

Naučit se „trochu“ finsky, to nelze

Není možno si myslet, že se před návštěvou Finska naučíme „pár slovíček, abychom se jen tak trochu orientovali“. Nefunguje to stejně, jako když třeba“

  • umíme německy a „podíváme se“ na holandštinu,
  • když známe španělsky a „mrkneme“ na portugalštinu
  • – a podobně.

Finštinu se „Nefin“ musí učit stejně, jako by se jednalo o jazyk „mimozemské civilizace“ – a k tomu je třeba delší čas, píle, učitel-rodilý mluvčí.

Ve Finsku rozumí angličtině i sobi

Před plánovanou návštěvou Finska je vhodné oprášit nebo přibrousit angličtinu. Finové si jsou své jazykové jedinečnosti vědomi, a tak ani neočekávají, že by s nimi cizinci, nota bene Slované, mluvili finsky. Ale jet do Finska a nebýt schopen domluvit se ani anglicky, tak to je na pováženou.

Z finské přípravy je vhodné udělat si příruční slovník, kde budou jen hesla nejpotřebnější. Která budeme jen číst, nikoliv vyslovovat.

  • Jinak si opravdu vystačíme s angličtinou, kterou znají ve Finsku snad i sobi.“

Ilustrační foto: pixabay.com

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.