Rovaniemi bývá označovna hlavním městem finského Laponska. Město, v kterém žije něco málo přes šedesát tisíc stálých obyvatel, je administrativním a obchodním centrem finské nejsevernější provincie. Je častým cílem turistů z celého světa. Město leží na soutoku Kemijoku a Ounasjoki.

Rovaniemi: Metropole na polárním kruhu

Rovaniemi, ležící na polárním kruhu, bylo na konci druhé světové války téměř celé zničeno a většina jeho dřevěných stavení vypálena. Jde vlastně o zcela nové město, které má nyní přes šedesát tisíc obyvatel a spíše než z obchodu žije z mimořádné polohy na severním polárním kruhu a z exotické polární přírody.

Rovaniemi: Brána na sever

Finsko, Rovaniemi

Rovaniemi bylo vždy jakousi bránou pro lidi mířící dál na sever. Bylo jen otázkou času, kdy začnou vznikat první hotely. Stalo se tak ve dvacátých a třicátých letech 20. století.

Město na polárním kruhu navštíví ročně přes půl miliónu turistů, z nichž polovina je ze zahraničí.

Kuriozitou Rovaniemi je plocha: město se sloučilo s okolními osadami a dosáhlo úctyhodné rozlohy 7 582 km².

Na každém plošném kilometru žije statisticky pouze osm obyvatel. Rovaniemi je výchozím místem – bránou – při poznávání finského Laponska.

Osm tisíc let stará historie

Dalo by se říct, že vůbec první „turisté“ se v rovaniemské oblasti objevili před asi osmi tisíci lety, v době, kdy ještě oceán omýval pohoří Ounasvaara, dnes náležející k městu. Stálými osadníky se stali příchozí ze všech světových stran, kteří se smísili s prapůvodními obyvateli Laponska – lidem Sámi. Laponsko svými nekonečnými plochami lesů, jakož i nalezišti zlata, lidi přitahovalo. A jak se rozšiřovala těžiště, rozvíjelo se i město Rovaniemi.

  • Objevení přírodního bohatství Laponska v 17. století zajistilo Rovaniemi rozvoj a prosperitu.
  • V 19. století zde vzniklo obchodní místo, kde se prodávaly především kožešiny severských zvířat. Tehdy se obyvatelstvo počítalo na stovky, dnes na tisíce.

S rukopisem Alvara Aalto

Přestože má Rovaniemi tak dlouhou historii, marně bychom v něm hledali starší objekty, neboť město bylo během druhé světové války celé zničeno. Za urbanistickým i architektonickým řešenín poválečné dostavby stojí velikán finské architektury Alvar Aalto.

  • K nejzajímavějším místům ve městě patří i most Jätkänkynttilä, který spojuje břehy řeky Kemijoki.
  • Nad řekou Ounasjoki je zase Arktikummultifunkční vědecké centrum, v jehož zdech je mimo jiné zkoumán vliv celosvětových změn na arktickou krajinu.
  • Budova Lappia slouží jako divadlo, koncertní hala, kongresové centrum a zároveň i knihovna.

Půlnoční slunce

Charakteristiku města dotváří pohoří Ounasvaara, devět kilometrů dlouhé a kolem tří kilometrů široké, táhnoucí se podél řeky Kemi.

Již od počátku minulého století je místem konání letních festivalů k poctě půlnočního slunce, jakož i zimních her. Půlnoční slunce se zde neoslavuje náhodou. Z pohoří Ounasvaara je pohled na tento jev prý nejkrásnější…

  • Laponsko je krajem vhodným k objevování. Tak jako kdysi dávní lovci, dřevorubci a zlatokopové mířili k Rovaniemi, tak i dnes sem přicházejí lidé získávat zkušenosti, utišit svou „žízeň po poznání“ či poznat sami sebe.

Foto: Finsko, Rovaniemi (pixabay.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.