Hlavním a také největším městem Islandu je Reykjavík, metropole s asi dvěma sty tisíci obyvatel. V Reykjavíku žije většina Islanďanů. Reykjavík nemohou minout ani cizinci přijíždějící na Island – ať už je jejich cílem byznys, věda, poznání či jen turistika. Centrum Reykjavíku je poměrně malé, vyznačuje se množstvím obchodů a restaurací, kulturních zajímavostí. Reykjavík nabízí všechny výhody moderní metropole.

Místo s víc než tisíciletou historií

Podle legendy je bylo místo, kde leží Reykjavík, osídleno před víc než tisícovkou let. Legendu podporují i archeologické nálezy, které potvrzují lidská sídla v místě současného Reykjavíku už devátém století.

Do 18. století byl Reykjavík jen hospodářství vlastněné dánským králem (pod jehož doménou v té době Island patřil). V roce 1752 bylo území darováno firmě Innréttingarnar, kterou vedl islandský politik Skúli Magnússon. Innréttingarnar se chtěl stát důležitým průmyslovým vývozcem a zdrojem pokroku na Islandu.  Jejich hlavní základna byla v Reykjavíku.

Island, Reykjavik

Přestože společnost nedosáhla všech svých vysokých ideálů, dala vzniknout současné podobě Reykjavíku. V roce 1786 dostal Reykjavík obchodní chartu a jeho význam začal rychle růst.

Rybolov a konzervárny

  • Roku 1801 se Reykjavík stal největším a hlavním městem. V tomto roce tam byl ustanoven nový nejvyšší soud a úřad biskupa Islandu.
  • Začátkem 20. století byl Reykjavík plnohodnou metropolí srovnatelnou s jinými velkými městy.
  • V roce 1918 uzavřel ostrov s Dánskem dohodu o unii a stal se téměř nezávislým státem, který však uznával dánského panovníka jako hlavu státu.

Před druhou světovou válkou vyhlásil Island neutralitu, protože měl významné obchodní styky jak s Velkou Británií, tak s Německem. Obsazení Islandu Británií a později USA přineslo ostrovu  prosperitu: zvýšení pracovních příležitostí a příliv peněz, které umožnily rychlou expanzi a modernizaci islandské rybářské flotily.

Reykjavík se stal lídrem v tomto odvětví a po válce růst pokračoval.  Byla vystavěna nová předměstí, město se rozrůstalo, a to až do finančního kolapsu v roce 2008.

Reykjavík: Tak trochu jiné město

Vzhledem k nevelkému stáří, a zejména k jeho rychlému rozšiřování na konci 20. století, je Reykjavík velmi odlišný od ostatních severských hlavních měst. Chybí mu velké budovy a malebné staré čtvrti. Podobá se spíš městům na východním pobřeží Kanady s jejich rozlehlými předměstím a velkými dálnicemi, jak doporučovali urbanisté z období po 2. světové válce.

Nicméně Reykjavík má vlastní kouzlo, zcela jedinečné. Někdy se o  městu říká, že se „ještě nerozhodlo“, zda bude velké nebo zůstane městem malým.

Počasí v Reykjavíku

Počasí v Reykjavíku je doslova nepředvídatelné. Jednu chvíli může svítit slunce a být hezký letní den, a vzápětí se může změnit na větrný, deštivý podzim.

Teplotní změny v Reykjavíku jsou poměrně nevýrazné: v létě nevystupují vysoko, a v zimě neklesají příliš hodně pod nulu. Rozdíly mezi ročními obdobími jsou poměrně malé ve srovnání s tím, co lidé zažívají na obou stranách Atlantiku.

  1. Leden je nejchladnějším měsícem a většinou se vyskytuje sníh, zatímco v čase vánočních svátků často žádný sníh není.
  2. Léto je oblíbeným obdobím většiny obyvatel Reykjavíku. Sotva jen trochu zasvítí slunce, už jsou v parcích a opalují se nebo vyhřívají.

Hlavní problém podnebí v Reykjavíku je vítr. Město je od moře otevřené a vítr může být silný a studený.

Reykjavík: Doprava

Do Reykjavíku se turisté nejčastěji dostávají letadlem – hlavní město využívá dvě letiště – místní vnitrostátní a mezinárodní v Keflavíku. Jsou od sebe vzdálena asi 50 kilometrů. Od letiště do města jezdí autobusová doprava. Je možno jízdné platit kartou.

  • Systém mětské hromadné dopravy v Reykjavíku je označován doslova za skvělý a proto není třeba půjčovat si auto (nebo kolo).
  • Taxislužby v Reykjavíku jsou velmi drahé. Na druhou stranu je to mnohdy jediný možný způsob, jak se dopravit v noci. Lze v nich platit kartou.
  • I v Reykjavíku se rozšířil způsob přepravy po městě na kolech. Je třeba ale počítat s větrem. Cyklostezky jsou sdíleny s chodci. Ve městě jsou půjčovny bicyklů – a přibývá jich.

Městská karta Rejkjavík

Pokud turisté bydlí mimo centrum města, je pro ně výhodné pořídit si městskou kartu Reykjavík, která umožňuje:

  • neomezené používání k autobusů,
  • spolu s volným vstupem do několika muzeí,
  • různé slevy
  • a bezplatný internet v ubytovaqcím zařízení.

Karty „City“ jsou k dispozici v turistickém informačním centru uvnitř radnice a také v některých hotelech.

Reykjavík: Prohlídka města

Reykjavíkské staré město je malé a lze je snadno projít. Někdy se o Reykjavíku říká, že je „eklektický.“ Možná by bylo lepší bez obalu říct, že domy v Reykjavíku jsou pestrá směsice stylů, převzatých tam a zase jinde. Čili jak se česky říká: „Každý pes jiná ves.“

  • Muzeum Reykjavíku Einara Jónssona: Sochařská zahrada za uměleckým muzeem Einar Jónsson byla otevřena v roce 1984. Nabízí návštěvníkům prohlídku 26 bronzových odlitků islandské sochaře Einara Jónssona.
  • Austurvöllur: Malé  náměstí v srdci Reykjavíku. Mnoho místních obyvatel zde tráví volné chvíle při pikniku nebo v kavárnách. Poblíž stojí parlament a národní katedrála stojí u Austurvölluru.
  • Klambratún: Park na východ od centra města na území, které zůstalo zemědělskou půdou, zatímco město bylo vybudováno kolem něj. Oblast byla později přeměněna na jeden z největších veřejných parků ve městě a často hostí různé události. Jeden z domů Muzea umění v Reykjavíku, Kjarvalsstaðir, se nachází právě zde.
  • Reykjavík Botanická zahrada: Botanické zahrady v Reykjavíku ( Grasagarður Reykjavíkur ), v Laugardaluru. Reykjavíkské botanické zahrady nejsou velké, ale poskytují krásnou krátkou procházku a poznání některých rostlin, které rostou na Islandu. Vstup je zdarma.
  • Viðey: Velký ostrov v Kollafjörður, fjord severně od Reykjavíku. Původně malá rybářská vesnice. Výlwet lze podniknout trajektem.
  • Grótta: Na vzdálenějším konci poloostrova, na němž leží Reykjavík, je malý ostrov Grótta. Je spojen s pevninou při odlivu a je otevřen veřejnosti většinu roku.
  • Hólavallagarður: Hřbitov na západním okraji rybníka Tjörnin. Název znamená „zahrada na kopci“. S výhledem na jezero Tjörnin je jedním z největších a nejstarších hřbitovů na Islandu.
  • Öskjuhlíð: Zalesněný kopec, který leží východně od letiště Reykjavík. Nachází se na něm budova zvaná Perlan, z níž je panoramatický výhled na město. V lese je mnoho cest, z nichž některé vedou do nedalekého hřbitova Fossvogur. V lese jsou rovněž zbytky fortifikačních staveb z doby druhé světové války.
  •  Ægissíða a jižním pobřeží: Podél jihozápadního pobřeží Reykjavíku vede cesta podél moře vedoucí z oblasti Vesturbær a dále podél jižního pobřeží na pláž Nauthólsvík a Öskjuhlíð. Cesta pokračuje do údolí Fossvogur.
  • Údolí Fossvogur: Podél hranic Reykjavíku a Kópavoguru se thne dlouhá, úzká, zelená plocha a cesta pro pěší a cyklisty; Fossvogsdalur (údolí Fossvogur)
  • Elliðaárdalur: Údolí řeky Elliðaár. K vidění v něm je stará vodní elektrárna a muzeum, které se zaměřuje na historii elektrifikace a vytápění v Reykjavíku. Muzeum Árbæjarsafn leží na okraji údolí.

Turisticky lákavé cíle

  • Althing – islandský parlament.
  • Árbæjarsafn – městské muzeum.
  • Dómkirkjan í Reykjavík – katedrála v Reykjavíku.
  • Hallgrímskirkja – nejvyšší kostel a také budova ve městě.
  • Islandská univerzita – islandská univerzita.
  • Háteigskirkja – další kostel.
  • Höfði – vila, v níž Ronald Reagan a Michail Gorbačov jednali na summitu v Reykjavíku, což byl krok vedoucí ke konci Studené války.
  • Kringlan – druhé největší obchodní centrum na Islandu.
  • Laugavegur – ulice s mnoha obchody.
  • Perlan – stavební památka.
  • Ráðhús Reykjavíkur – městská radnice.
  • Tjörnin – jezero v centru Reykjavíku.
  • Þjóðminjasafnið – národní muzeum.

Foto: Reykjavík (pixabay.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.